Fanzin
S.D.I. - ROZHOVOR
16.05.2017
OEF: Proč jste se rozhodli,
že se SDI vrátí?
Reinhard: V roce 2013 jsem byl vážně nemocen a uvědomil jsem si, že nemá smysl čekat na ten správný moment, jestliže chcete opravdu něco udělat. Takže to teď dělám.
Zároveň asi někdy v létě 2014 mi
Ralf Maunert poslal své video, kde hraje ve zkušebně píseň od SDI, kterou jsem
nikdy předtím neviděl. Takže bylo jasné, že jsme měli stejný nápad a zkusili
jsme najít Rage, abych zkompletovali původní sestavu. Nebylo to jednoduché,
protože nikdo nevěděl, kde v té době žije. Na festivalu v mém rodném městě
Osnabrück jsem potkával jeho dřívější ženu a vzpomněl jsem si, že mi říkala, že
jejich syn, Leon, pracuje v obchodě s hudebninami. Zašel jsem tam za ním a od
mi dal kontakt. Rage souhlasil a byli jsme zpět.
OEF: Jak je to s novým albem?
Co od vašeho nového materiálu můžeme očekávat?
Reinhard: Kontinuálně
pracujeme a nahráváme, dokud si nebudeme myslet, že máme dost písní, které by
stálo za to předvést. Naším cílem je tu práci skončit do konce roku možná
začátkem 2018. Na tomhle albu budou různorodé songy. Určitě to bude rychlé a
heavy a to je vše, co teď můžu říct.
OEF: Poprvé jste
cestovali do Japonska. Jaké bylo japonské turné?
Reinhard: Byla to pro nás
pocta a bylo to skvělé. Odehráli jsme dvě show v Osace a lidi totálně šíleli.
Země i lidi jsou fantastický. Opravdu jsem si ten výlet užil.
Panika ve Wehrmachtu
OEF: Žili jste ve skvělé
době pro metal. Co si myslíte, že bylo nejlepší v 80. letech a co nejhorší?
Reinhard: Nejlepší bylo, že
v té době bylo hodně metaláků a metal byl svého druhu hnutím, protože nás bylo
mhoho. Pochopíš to, když nyní půjdeš na koncert AC/DC, Iron Maiden nebo Metalliky.
Podíváš-li se na obecensto, zjistíš, že mnoho posluchačů je v mém věku, asi 50.
Dospělí byli totálně proti té hlasité a tvrdé hudbě a byl to i takový protest,
když jsi nosil kožené věci a podobně. To nás spojuje, stejně jako v té písni od
Saxon.
Samozřejmě bylo hodně věcí, které nebyly dobré. Například existence
Železné opony, zvláště v Německu. Měli jsme atomovou katastrofu v Černobylu
(1986). Pamatuju si na ten neustálý strach kvůli možné atomové válce. Hodně
songů od SDI reflektuje tato témata (Kiss Ass, Comin’ again, atd.). Je ironií, že Železná opona, která padla v roce 1989 znovu umožnila
válku v Evropě, jak jsme mohli vidět v Jugoslávii a dnes na Ukrajině.
OEF: Máte rádi death
metal nebo grindcore? Co si myslíte o tom, potkávat takové kapely na jednom
pódiu?
Reinhard: Na turné jsme
potkali skvělé chlapíky a opravdu skvělé muzikaty. Skvěle jsme se s nimi bavili
a já si těch setkání moc vážím, protože ti to umožní jiný pohled na hudbu,
změny na metalové scéně a možnosti do budoucna. Hudba samotná je věc jiná.
Věřím v písně. V hudbě mám rád strukturu a pravidla, protože rozumím tomu, že
je to pozvání pro obecenstvo do mé mysli. Je to pozvání pro posluchače, aby
sdíleli, co děláš, co si myslíš, máš rád a chceš. To může fungovat jen tehdy,
když mají všichni (téměř) stejná očekávání, aby chápali, co se vlastně děje. Ne
každý fanoušek metalu je kytarista. Když porušíš příliš mnoho hudebních
pravidel (ačkoliv je rušit musíš, aby jsi byl umělcem), je stále těžší a těžší,
aby ostaní rozuměli tomu (a sdíleli to), co děláš. Nebezpečí je, že tato
očekávání necháš někde daleko a nakonec zbyde jen málo lidí, kteří tě
následují. To není jen problém metalových hudebníků. Stejné je to v jazzu, klasické
hudbě jako například 12tónové hudbě a v mnohé world music a exotické lidové
hudbě.
Jiná věc je, že chci vědět, o čem (sakra) je text. Popravdě nemám rád,
když trvá 3 songy nebo v některých případech i více než si uvědomím, jakým
jazykem na mě ten chlápek s mikrofonem ječí. Ale možná, že jsem jen příliš
starý.
OEF: Tohle je váš prostor pro
vzkaz vašim fans.
Reinhard: Rád bych vám
poděkoval za víru, lásku a neustálou podporu. Všichni si to toho moc vážíme,
protože jsme nebrali jako samozřejmost, že nás bude někdo poslouchat po tak
dlouhé odmlce. Na obscene extreme si to užijeme a všem vám přeju to nejlepší.
Sledujte nás a buďte přípraveni na nové album od SDI v roce 2018.