Těch kapel
už bylo za ty roky několik set, ale vždy se ptám s pokorou každé z nich
podobně: přejete si, abych o Vás něco speciálního řekl? Někdo má jasnou vizi –
řekni, že jsme tu podruhý, jo a taky že máme venku splitko a náš prodej je hned
dole u podia. Jiní to nechají zcela na mně – řekni lidem co chceš, jsme rádi,
že nás uvedeš. Netuší, co dokážu zkazit a říct úplně jinak nežli chci. Ale
jejich důvěra je zavazující. Pak jsou kapely, které programově uvádět nechtějí
– vždyť víte sami, technický death metal (mají intra) a crust (mají DIY
přístup). I když pár vyjímek je každým rokem a já jsem tam na pódiu pro ně,
takže jejich přání vždy respektuji. A navíc mám rád ty death metalová intra a
crustový DIY přístup.
Pak jsou
kapely, který mají jasnou a vtipnou vizi a mě se málokdy podaří přenést ten
humor do publika. Jako letos Hellbastard. Scruff mi říká: “Řekni lidem, že jsme
z Anglie, že jsme přeplavali Kanál, zastřelili nám jednoho člena kapely a pak
nás zatkla policie. Ale dali jsme to a jsme tady.” Řekl jsem to přesně jak
chtěl, ale nevím jestli tomu někdo rozumněl. Byla tma a moc jsem reakce
neviděl, protože Scruff vše ozářil svojí pyrotechnikou do té míry, že málem
ožehl mě i dalšího člena kapely. Prostě démon, který v kapele má svou vizi!
Každý rok se ptám Čurbyho – co by jsi chtěl lidem taky říci?
Hlavně jim poděkuj na konci – za to, že přišli, že udělali skvělou atmosféru a
že vydrželi až do konce, říká. Ale ve dvě ráno, když zbývají poslední dvě kapely
to už řada lidí neuslyší a tak jsem si letos řekl, napíšeme jim děkovačku. Tak
tady je. Děkujeme, že fandíte OEF, ohromně vás respektujeme - jste vážně skvělí.
Čurby říká, že i kdyby za rok sněžilo, tak si řeknem – Fuck Everything :)
Jsou ale věci, které jsou problém, chceme je řešit a lépe to
někdy nejde. Merchandise byla apokalypsa. Vznikly obrovské fronty a lidi byly
naštvaný. Více lidí se ale
k obsluze nedalo pustit, protože se tam prostě nevešli. Moc nás to mrzí a
příští rok to zorganizujeme celé jinak a lépe. Přesto se veškerý merch prodal a
slibujeme jeho částečný dotisk. Taky víme, že záchody ve VIP Campu se nedaly
vyčistit, protože tam kvůli dešti nevyjelo čistící auto. To příští rok vyřešíme
také lépe.
Jsou také věci, které nemají žádné dobré řešení. Jako
atentát v Nice, který se odehrál během trvání festivalu. Přišlo za námi
pár lidí z Francie, ať něco řekneme. Chtěli jsme to udělat a měl jsem
scénář v hlavě. Ovšem každá věc má dvě strany. Zatímco pro Evropu je
solidarita zcela jasná, na OEF jsou lidi z Asie či Afriky, kde umírají na
následky terorismu tisíce lidí ročně. Terorismus
se tam stal „standartem“ jakkoli strašlivě to zní. Evropská média na to reagují
jen výjimečně, a když už sporadicky zareagují, tak postižené oblasti to mnohdy
berou jako falešnou solidaritu. Proto jsme se rozhodli na ten atentát nezareagovat,
protože to do žádné společnosti nepatří. Věříme, že to všichni pochopí a budou
tomu rozumět.
Děkujeme za vynikající atmosféru. Děkujeme všem fanouškům i
těm, kteří s organizací festivalu jakkoli pomáhali. Zážitků bylo mnoho a
všechny ty reportáže a fotky to jenom potvrzují. Těšíme se stejně jako vy na viděnou
příští rok.
